Wallace a Gromit: Prokletí králíkodlaka
„Dejte mi kus plastelíny, já uplácám Wallace a Gromita, kteřížto pohnou světem, a všichni tři za to ještě shrábnem Oscara.“
Když už se Nick Park do něčeho pustí, je více než pravděpodobné, že si ve své vitrínce bude muset udělat místo pro další zlatěsoškový přírůstek. Tentokrát se Parkovy postavičky sýrofilního plešatého Anglána a jeho nadmíru inteligentního psíka dočkaly tolik vytouženého celovečerního filmu. Je však něco prohnilého v království českém, a tak jsem bohužel nabyl dojmu, že tento snímek u nás nedosáhl ze strany diváků ani zdaleka takových ohlasů, jaké by si bezesporu zasloužil (nepočítám nadšence, kteří mají na stěnách tapety se vzorkem kosti, v lednici třicet druhů sýrů, ve spíži pytel krekrů a na nočním stolku Elektroniku pro psy)…
Přiznám se, že asi největším překvapením pro mě byl fakt, že se děj tentokrát netočí kolem sýra, ale kolem zeleniny. Wallace a Gromita už zřejmě omrzelo létání na Měsíc, s pronajímáním pokojů neměli zrovna nejlepší zkušenosti, umývání oken už nejspíš taky nevynášelo, a tak se pustila nerozlučná dvojka do ochrany zahrádek a humánní likvidace (=šoupnutí do sklepa) zahradních škůdců, konkrétně králíků. V době, kdy se celé městečko třese na soutěž o nejkrásnější zeleninový výpěstek, se jedná o velice výnosný a prestižní job… A co by to bylo za Wallace s Gromitem, aby nebyli pro svou práci dokonale vybaveni typickými parkovinami typu Králíkocucu 6000 a dalšími „high-tech“ hračkami. Problémy však do všeho záhy vnese (podobně jako v reálném světě) žena-greenpeaceově laděná zákaznice lady Tottington. Té se chce Wallace natolik zavděčit, že se dokonce rozhodne postavit proti přírodě, dohnat svou humánnost k dokonalosti a pomocí nejnovějšího vynálezu, myšlenkového manipulomatu, vštípit svým králičím zajatcům nechuť ke všemu, co obsahuje chlorofyl. Taková bláhovost nemůže pochopitelně zůstat bez důsledků, a aby toho nebylo málo, objevuje se na scéně strašlivá stvůra-asi pětitunový a věčně nenasytný králíkodlak, jenž ohrožuje konání tolik očekáváné zelinářské soutěže…
Technika claymation (plastelína naplácaná na drátěných kostrách), ve které je Park mistrem nad mistry, dosáhla v Králíkodlakovi skutečně dokonalosti. Pryč jsou ty časy v porovnání s dneškem poměrně hrubých modelů ve W&G prvotině Grand day out! Nejvíce si tento fakt uvědomíte, když se zaměříte na fantastickou mimiku pejska Gromita, jehož obličej je vlastně jeho jediným výrazovým prostředkem. Zaryté fandy plastelíny snad neodradí, že v celém filmu tvůrci použili poměrně velké množství počítačových efektů. Ale žádný strach, W&G jsou pořád W&G, divák si ve většině případů ani neuvědomí, kdy a kde bylo třeba nějakou tu CGI fintu použít.
Samostatnou kapitolou jsou detaily. Všímáte-li si všech možných detailů a odkazů, které film skýtá (a skýtá jich požehnaně), máte o další pytel důvodů víc, proč se zasmát. No, a pokud alespoň trochu vládnete angličtinou a nenecháte si jen tak ujít různé nápisy nebo třeba titulky v novinách, prodloužíte si smíchem život minimálně o měsíc (bez záruky 
Wallace a Gromit: Prokletí králíkodlaka je prostě nášup. Pokud máte máte rádi jemný britský humor v kombinaci s plastelínou a vůní čedaru, jednoduše musíte tento snímek vidět. Jo, a abych nezapomněl: „Sýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýr“.
Odkaz
Info
- Režie: Nick Park, Steve Box
- Animovaný / Dobrodružný
- Velká Británie, 2005, 94 min
- Ocenění : Oscar (Animovaný film)
««« Předchozí text: Cesta do fantazie (Spirited away) Následující text: Mrtvá nevěsta (Corpse bride) »»»
Dalibor Hanzal | 8.9.2006 Pá 15:44 | Animované | trvalý odkaz | tisk | 984x