Klubové filmy

Cesta do fantazie (Spirited away)

Máte chuť na něco šíleného? A co takhle průhlední lidé, všudypřítomní živí-mrtví, schizofrenní stín s maskou, čarodějnice s hlavou velikosti přerostlé dýně, dvoutunové mluvící nemluvně, recepční žabák milující pečené mloky, smradlavá hrouda, co sežrala nejmíň čtyři skládky a k tomu všemu desetiletá holčička, která má z rodičů dva nenažrané vepře? Pokud vám tohle nepřijde dost šílené, doporučuji vyhledat odborníka. Pokud je to na vás naopak příliš, doporučuji Dumba. A pokud se vám to zdá tak akorát, je pro vás kreslený oscarový snímek japonského režiséra Hayao Miyazakiho jako stvořený.

O co tedy jde? Džihiro, desetiletá dívčina s tak trochu pokémoním ksichtíkem, se stěhuje se svými rodiči do nového domu. Co se ale nestane, její mírně infantilní otec zabloudí a rodinka se dostane k jakémusi záhadnému tunelu. Slaboduchou hlavu rodiny samozřejmě nenapadne nic lepšího, než vlézt dovnitř, vzít všechny s sebou a přitom mudrovat, že se asi jedná o nějaký skanzen…Nebudu vám nic nalhávat – prvních deset minut je suveréně nejhorší částí filmu, ale nějak Miyazaki začít musel…překonejte těchto deset minut a slibuju, že uvidíte něco, co jste nejspíš ještě neviděli. Tunelem se trojice dostane do podivné a zdánlivě opuštěné vesnice. Na stolech jsou hromady jídla, a tak opět zaúřaduje otec: „Nám to jídlo sice nepatří, ale nikdo tu není, tak co kdybychom se pořádně nadlábli?“

Malá Džihiro naštěstí odmítne a jde se raději projít, netuší však ještě, že až se vrátí, budou z jejích povedených rodičů dvě prasata, rochnící se v jídle, jemuž neodolali. Začíná se stmívat a podivným příhodám není ani zdaleka konec. Spíš naopak… Všude kolem se najednou rozsvěcuje a ulice se hemží živými stíny a průhlednými lidmi. Dokonce i Džihiro začne průhlednět, avšak z toho ji dostane záhadný mladík Haku. Následovně mladou slečnu propašuje do centrální budovy, ve které čeká na Džihiro i na diváka obrovské množství roztodivných příšerek (s těmi si tvůrci opravdu vyhráli) a také překvapivé zjištění, že se jedná o jakési „lázně pro bohy“.

Pokud jste před několika řádky vyčuchali jistou podobnost se starou dobrou Kirké z Odysseova putování na Ithaku, nejste daleko od pravdy – těmto prapodivným lázním totiž taky šéfuje čarodějnice – ta čarodějnice, která má na svědomí rodiče Džihiry, ta čarodějnice, která si s Kirké v krutosti a panovačnosti nijak nezadá. Aby Džihiro přežila, musí pro čarodějnici Jubabu pracovat, po celou dobu však přemýšlí, jak vysvobodit své rodiče a zachránit je před porážkou…

Nedá se svítit, Miyazaki roztočil kolotoč své originální nekonečně barvité fantazie takovou rychlostí, že se vám z toho nejspíš pořádně zamotá hlava, a ještě dlouho po zastavení si možná nebudete schopni vybavit, jak že se to vlastně jmenujete. Film je opravdu výjimečným zážitkem, který si vychutnáváte (téměř od začátku, kdy máte v rukou jen hromádku střepů, až do konce, kdy celá ta na první pohled lehce šílená mozaika začíná dávat smysl. Propásnout tento kousek by byla veliká škoda…

Odkaz

• kfilmu.net – Cesta do fantazie (Spirited away)

Info

• Animovaný / Fantasy
• Japonsko, 2001, 125 min
• Režie: Hayao Miyazaki
• Ocenění : Oscar (Nejlepší animovaný film), Zlatý Medvěd

««« Předchozí text: 21 gramů Následující text: Wallace a Gromit: Prokletí králíkodlaka »»»

Dalibor Hanzal | 8.9.2006 Pá 15:43 | Animované | trvalý odkaz | tisk | 5360x