Klubové filmy

12 rozhněvaných mužů (12 angry men)

12 – číslo, které pro všední lidský život může a nemusí mít význam. Pro někoho je to prostý násobek 6×2, ale stejně tak dobře to může být i celkový počet porotců, kteří mají tu moc rozehrát nervy drásající hru o život mladého člověka, podobně jako je ukázáno i v tomto strhujícím dramatu ze soudního prostředí, natočeného režisérem Sidneym Lumetem.

Ano, jsou to páni porotci a je jich dvanáct. Většinou se neznají a snad ani nechtějí. Scházejí se, aby posoudili pravdivost a věrohodnost tvrzení jednotlivých stran v soudních sporech. Jejich rozhodnutí určí směr na životní křižovatce, kterým se život delikventů bude ubírat. Porotě se dostane na stůl zdánlivě jasný případ vraždy 1. stupně. Tohoto zavrženíhodného činu se měl dopustit mladý muž na svém vlastním otci.

Dosavadní průběh soudního líčení zní jasně – vinen. Porota však musí dospět k jednohlasnému rozhodnutí a zbavit se všech důvodných pochybností. Většina členů poroty má jasno, verdikt z ní vinen! Navíc chtějí mít případ rychle z krku a věnovat se svým plánům. Proto se snaží o co nejrychlejší jednohlasné rozhodnutí. Jenže co když to bude nesprávné rozhodnutí? Ta možnost tu je vždycky. Přece jen zde nejde o žádnou dětskou hru, ale o lidský život. Jeden z porotců vědomě odpovídá na položenou otázku nevinen. Ne že by byl o svém rozhodnutí skálopevně přesvědčen, ale říká si, že stojí za to posoudit ze všech stran znovu všechny důkazy a možnosti a mít čisté svědomí, že se porota rozhodla správně. Skóre po prvním hlasování tedy je pro obviněného nepříjemných 11:1.

Celý příběh je o tom, jestli jeden člověk bude schopen přesvědčit ostatních jedenáct ke spolupráci a ochotě se případem zabývat a ne ho jen povrchně smést ze stolu kvůli spěchu domů či na sportovní zápas. Skutečně není jednoduché vydat tak zásadní rozhodnutí a začíná boj, kdo s koho, odehrávající se v uzavřené místnosti, z níž vede jen jedna cesta, kterou je jednohlasné usnesení se porotců. Tato pomyslná válka jednoho proti všem se mění v sérii urputných psychologických bitev založených na zdánlivých maličkostech. Právě tyto detaily způsobují měnící se počty hráčů na jednotlivých stranách. Ve chvíli, kdy si je strana zastávající názor vinen jistá neochvějností svých argumentů, dopadají na stůl další stíny pochybností. Divák dostane ovšem také menší čas na oddych, kdy porotci rozebírají i jiné věci nesouvisející s případem, avšak po krátké pauze opět pokračuje nelítostný boj o život mladého muže.

Film je točen černobíle, což nikterak neubírá na jeho kvalitě. Vypjatou situaci, panující v oné místnosti, zesiluje i fakt, že se rozhodování odehrává za parného odpoledne. Řekl bych, že režisér s citem vybalancoval a nadávkoval napětí střídající se s chvilkami uvolnění. Velkým plusem filmu je i přítomnost českého herce Jiřího Voskovce.

Dvanáct rozhněvaných mužů je přesně tím druhem filmu, o kterém si říkáte, až bude čas. Pokud se vám na tento film někde práší na poličce, čas na jeho zhlédnutí nadešel a odměnou vám bude neobyčejný zážitek a také trochu poučení o tom, jak v praxi vypadá funkce porotních soudů.

Odkaz

• kfilmu.net – 12 rozhněvaných mužů

Info

• Režie: Sidney Lumet Rok: 1957
• Hrají: Henry Fonda, Lee J. Cobb, Ed Begley, E. G. Marshall, Jiří Voskovec

««« Předchozí text: Zuřící býk Následující text: Dobrý Will Hunting »»»

Jirka | 19.3.2007 Po 17:01 | Filmové nebe | trvalý odkaz | tisk | 1599x